Než jsme se do obchodu vrhli, byli jsme já i manžel zaměstnáni. 
Naskytla se příležitost, kterou jsme se rozhodli chytit „za pačesy“ a využít. Jedna německá obchodní firma,
která v Brně provozovala delší dobu svou dceřinou společnost, se rozhodla dále již nepokračovat.
Získali jsme možnost mít jejich výhradní zastoupení pro ČR s tím, že to bude „na vlastní triko“.
Tento kontakt přinesl manžel a firmu jsem měla já. Postup byl tedy opačný. Ne rozhodnutí pro oblast podnikání,
ale možná určitá příležitost podnikat v oboru dveřního kování a doplňků a pak následovalo rozhodování, jestli ano nebo ne. Šlo o obchod, který mám ráda, jen s věcmi, které se na první pohled nezdají příliš blízké ženám.

Začali jsme tedy v květnu 2001. Vidina, že si budeme dělat věci po svém, tak, aby to byl schopen český trh akceptovat byla velmi lákavá. Byli jsme přesvědčeni, že určitou praxi lze natolik přizpůsobit domácímu prostředí, že se takový krok vyplatí, že prorazíme, pokud budeme mít prostor řídit se vlastními nápady a názory. Od začátku bylo naším krédem udělat maximum pro spokojenost zákazníků. Naše první kancelář byl dětský pokojíček. 

A sklad? Jak jinak než garáž.

Prvními zaměstnanci na čtyřiadvacetihodinový úvazek jsme se stali manžel a já. Měli jsme starší kancelářský stůl
a počítač, takže úvodní investice nebyla nijak veliká. 

U německého dodavatele jsme si sjednali delší splatnost faktur. Naštěstí nám důvěřoval, což pomohlo vše rozjet. Protože jsme zpočátku firmu provozovali doma, neměli jsme náklady na pronájem a podobně. To se však změnilo
po pár měsících, s potřebou zaměstnat někoho na celý den do kanceláře. To už doma provozovat nešlo, takže jsme pronajali první kancelář nedaleko od domova. Skládek v naší garáži také přestal stačit, tak jsme našli laciný pronájem
v bývalém statku v naší obci. Nebylo tam topení, podlaha nebyla rovná a na sociálku se muselo k sousedům, nicméně v té době to bylo jediné řešení. Ale ani to už pak nepostačovalo.

Rozhodovali jsme se, že pořídíme vlastní nemovitost a místo nájemného budeme platit raději úroky. 
To byl velký zlom v naší historii. Bylo potřeba sjednotit umístění skladu a kanceláře. Naštěstí byla na prodej jedna 
z posledních starších skladových a výrobních hal nedaleko nás. Je dvoupodlažní s užitnou plochou 1.800 m 
a velkým přilehlým pozemkem na východním okraji Prahy. Úvěr i provozovnu jsme nakonec v roce 2003 získali.

Je to místo, kde nyní firma sídlí, jenže už od začátku nám bylo jasné, že budeme muset hodně investovat.
Opravit střechu, vyměnit topení, zřídit sociální zázemí pro zaměstnance, vyměnit okna tak dále…

Postupem času jsme získávali nové a nové zákazníky, větší pozice v marketech a tak vznikala potřeba zaměstnat další pracovníky, abychom vše zvládali. Dále také pořizovat balicí stroje a nové obaly, propagační letáky, vzorové stojany
a ucelený katalog. Bylo to jako nabalující se sněhová koule.

Začali jsme prakticky z ničeho a jsem pyšná na to, že jsme za celou dobu nikomu nedlužili a vždy jsme dostáli danému slovu a všem závazkům.

Po čase jsme začali rekonstruovat budovu a dali se do přístavby dalších částí, abychom získali další skladovací prostory a vytvořili příjemné sociální zázemí pro naše zaměstnance a vystavěli reprezentativní showroom
pro naše zboží.